Nikdy, ale opravdu nikdy se nesnazte dostat z Varanasi do Kathmandu na jeden zatah. Ve Varanasi jsme vypadli z hotelu asi v 11 vecer a chytli si cykloriksaka na nadrazi. Cestou se Kachnu pokusili okrast o brasnicku, ale ubranila ji.
Na nadrazi jsme meli odjezd naseho vlaku asi za hodinu a pul. Pak se ovsem jeste dostavilo zpozdeni a nakonec jsme odjizdeli ve dve rano misto planovanych 0:40. Rano jsme dorazili do Gorakapuru, kde jsme okamzite chytli autobus a pokracovali na hranice do Sanuali. Hranicema jsme probehli nejrychleji jak to slo a po kradsim dohadovani sedeli v autobuse do Kathmandu. Cesta poslednim autobusem trvala asi 10 hodin. Celkem jsme na ceste stravili 24 hodin. Nejvetsi kamen urazu, ze krom jednoho maleho balicku susenek jsme nemeli zadne jidlo. Poradne jsme se najedli az dnes. No proste sila…
Kdyz jsme dorazili do Kathmandu, tak jsme se ubytovali v prvnim hostelu na ktery jsme narazili. Je to trosku dira, ale ma to alespon okna
Dneska jsme cely den odpocivali a zitra vyrazime na pruzkum Kathmandu. Pozitri se budeme presunovat nekam dal na vychod.
Jeste k nasemu poslednimu dni ve Varanasi, Kachna si koupila sari a vecer jsme stihli obrad o kterem jsme se zminovali v minulem clanku.
Mejte se tam u vas krasne a my jdem lovit neco k jidlu.
Zvládáte to supr, držte se hesla ‘co mě neporazí, to mě posílí’. Dokud na to koukáte s nadhledem a humorem, bude dobře. Nic jiného kromě ‘držíme palce’ dělat nemůžeme, takže jen tak dál a dík za zprávy.
Zdraví civilizace
Ps.: Už umíš ‘obléknout’ sari?
Užívejte si dobrodružství, ale hlavně se nám opatrujte!! Držím palce aby těch špatných věcí už moc nebylo nejlépe žádné. Stále na vás myslím mám tady na to času dost. Dneska jsem si ušoupala nožičky, byla jsem u zdejšího velkého jezera “Amerika” a dalo mi to fakt zabrat, tak vás obdivuji dvojnásob, že zvládáte tak velké putování. pusu a pa máma
My si na nic nestezujeme, jen konstatujeme :). Sari jeste oblect neumi, ale intenzivne na tom pracuje. Zdravi zapadakov