Ahoj,  zdravíme ze zeleného města plného omamných látek. Dorážíme na místo a po vyložení kontrabandu jsme se ujali najít nějaké to útočistě. Po chvilce narážíme na cedulku s kempem Vliegenbos, pár minut a  už parkujeme na místě.

 Nutné vyložení skůtru a hurá do města. Projíždíme, fotíme, kocháme se. Strkáme skůtra mezi ostaní a šup pěšmo.  Díky technické indispozici nejsme schopni nahrát foto a tak Káča nemůže vidět co jí Karlos koupil – no bude čubrnět. Procházíme město, nutná zastávka na jídlo v MD. Hodina pokročila a tak musíme najít kde že to Kontoya je. Nacházíme, nasedáme a hurá do marketu pro nějakou baštu.

U auta chvilka odpočinku a Karlos se ujímá něco uklohnit – jsem zvědavej co to semnou provede neb už jsem byl 4x na WC. No nic musím se spravit a tak do sebe klopíme dvě plechovky piva.

Uklohněno  noky s tajnou karlosovou omáčkou. Teď někam kde bude drink a pak hurá na kutě. Takže zejtra zduř . Dobrou.

Najeto 899km/ 10hod

den druhý

Ráno se budíme jak bylo naplánováno. Je něco kolem půl osmé a plány nám hatí počasí, prostě chčije. Uleháme a dáváme mu cca hoďku a půl aby se umoudřilo.  Moc nás neposlechl, ale ustává to.

Tak tedy malá snídaně a hurá na mašinu Dnešní cíl je cca 110km vzdálená ostrovní rezervace Dunes of Texel National Park. Je cca 12:30 a už sedíme na trajektu, je to o fous hodit do sebe polévku, jednoho hambáče a hurá pro skůtra.  Po vylodění směřujeme na levou stranu ostrova kde nacházíme písečné duny, šlapeme až k moři a já jsem donucen tam vlézt. Karlos mi přikazuje jdi dál jdi dál a abychj ho uspokojil tak číiním. Když už mám mokré kalhoty které mám vyhrnuté pokolena prchám pryč. No ale byl jsem tam Dále míříme do městečka Den Hoorn kde malé posilnění. Dálší cíl je dá se říct hlavní město ostrova Den Burg, které procházíme. No musím říct že je nádherné, tedy alespoň jeho starý střed. Je to neuvěřitelné ale čas značně pokročil a tak hurá zpět  – škoda. Po cestě k trajektu ještě zastavujema na druhé straně a už jsme u lodi. To bychom nebyli mi aby nám to před chvilkou nefrnklo. Takže musíme cca 45 setrvat. No nebudu to zdržovat, po vylodění pár km a večeře u MD. Nasasíme závodní tempo a mastíme ku domovu neb bycho chtěli ještě noční Amster.

Jak si to mastíme tak skůtr žere vícnež je zdrávo – no nějak se rozjezdil a tak před tunelem v Amsterdamu dochází benzín ( jo jo hahahahaha , užv to vidím jak se mraky lidí co mě znají smějou až je bolí břicho,  no dobře vám tak ). Ani nestačím zapnout navi kde je benzínka a už jsou za námi cajti. Jo, to bude mazec. Ptají se zda kaput a Karlos odpovídá že prázdná nádrž. Minutový rozhovor po vysílačce a už je u nás odtahovka. Kurňa to bude palice za odtah ach jo , no nic. Přijíždí odtahovka, skůtr nahoře, my v policejním autě a už se na se jen tak letmo díváme. Za chvilku jsme na benzínce a na otázku Karlose co zaplatíme se policajt chytá za břicho, že prej nic. Druhému podávám ruku a ten se zase směje a říká oukej. Natankováno a se slovy to není možný to by se u nás nestalo valíme do kempu. Zde pivko, pivko, rum cola, čaj a mezitím co tohle smolím se ještě párkrát zasmějeme. Ještě chvilku posedíme a pujdeme do hajan.

Najeto cca 220km.

den třetí

Dnešek je naplánován jasně. Podívat se ještě do města nakoupit sýry v obchodě který si zajisté pamatujeme kde je. Takže začíná bloudění a hledání. Na jedné malinké křižovatce na červené. Ani nevím proč, ale zůstávám stát za taxikářem, který se rozjíždí a já také. Prudké brždění taxiku už nezvládám neb brzdy na chině ve dvou nejsou to pravé ořechové a narážím. Před taxikem jela cyklistka, která telefonovala, taxikář se lekl, že prý mu nedala přednost a hups bylo to. Samo, že moje vina nedodržení vzdálenosti na rozjezdu :-). ” já vím Honzíku teď se mi směješ že ? ” Policajti jsou tu hned a začíná diskuse kdo co a jak. Jak to dopadlo?

Taxikář na autě nic a odjíždí pryč. Cyklistka nějakou domluvu či co a už taky valí dál. No a já, pokuta žádná ani za nedodržení vzdálenosti ani za to že nemám doklady, které jsem nechal v autě. Policejní otázka zní : máte to pojízdné? Ano , tak přejeme příjemnou dovolenou. Takže blatník fuč, maska fuč.

Amstr je prostě boží město Tak tedy nakoupit sýry, dovalit k autu, naložit a hurá dom.

PS: foto nehody snad dodám až ho dodá Karlos mě.