Prvních několik dnů nebo týdnů je to zajímavé. Člověk stále oběvuje indickou kuchyni. Poté už člověku příde, že je másala snad i na klice od dveří.

Chcete nějákou změnu, tak si dáte třeba hranolky. Stojej pár rupek a jsou udělaný přímo z brambor. Žádný zmrazky. Jsou krásně do zlatova opečený. Ale jen je místo soli posypali másalou!

Další pokus, pizza => másala.

McDonald, to je kapitola sama pro sebe. Krávy nežerou protože hinduisti. Prasata neveřej aby neurazili muslimy. Takže jedou na kuřatech a zelenině. Místo BicMac mají Chicken Maharaja Mac (s másalou). Místo Chease mají Tikka burger, což je směs zeleniny, která je obalená a osmažená. Radši jsme to ani nezkoušeli. Jediné jakštakš normální jídlo bylo Chicken McNugets. Akorát neměli sladkokyselou omáčku, ale dávali BBQ, hořčici, kečup, chilli.

KFC jsme taky vyzkoušeli a to bylo peklo. Nejdřív jsme se strašně dohadovali při placeni, protože jsem se snažil udat natrženou tisíci rupku, což se jim vůbec nelíbilo. Dali jsem si Zinger menu. Očekávali jsme kus dobrýho masa. V tom mojem Zingerovi bylo asi stehno ze kterého usekli jen pařátek. Kačka měla asi kus trupu s krkem. Vše úhledně obaleno, osmaženo a dáno do housky.

Takže vlastně rychle do indické restaurace na Dal a Chapati.

Po příletu domu jsme měli hned večer zarezervovaný stůl v steak house a dali jsme si pěkný kus krávy. Po měsíci bezkráví jsme se na tohle pár posledních dnů těšili snad nejvíc.

Z Manali jsme vyjeli temer podle planu s asi jen 3 hodinovym zpozdenim. Motorka mela byt rano pripravena, ale kdyz jsme se v pujcovne v 9 objevili, tak motorku teprve zacali pripravovat.

Po poledni jsme tedy vyrazili a prvni cesta vedla na Rothang pass (coz znamena hromada mrtvych tel) ve vysce 3979 m.n.m. Cesta byla pekelna, rozbita, uzka, ZKUBA.

Z Rothangu uz vedla trosku lepsi cesta do Keylongu (3080 m.n.m) kde jsme nocovali.

Rano jsme vyrazili smerem Sarchu, kde jsme pote nocovali. V ceste mezi Keylongem a Sarchu stal prusmyk Bara-lacha s vyskou 4890 m.n.m. Karlovi se uz po ceste zacalo delat blbe v dusledku vysokohorske nemoci a v Sarchu byl zcela napouzitelny.

Sarchu lezi ve vysce 4290 m.n.m, takze pro zotavovani z vysokohorske nemoci to neni zrovna idealni misto. Nicmene cesta dolu neexistovala, Sarchu je v sedle a vzdy se musi nahoru do nektereho z 5000 prusmyku.

Druhy den zacala vysokohorska nemoc dohanet i Kachnu, takze jsme bojovali spolecne. Dalsi rano jsme uz vyrazili zpet smer Keylong, kde jsme jeden cely den odpocivali.

Dnes rano jsme vyrazili zpet do Manali. Zase Rothang, pekelna cesta, ZKUBA… Nakonec nam jeste prasklo lanko ke spojce a to uz Karel nadaval hezky cesky.

Motorku mame jeste tri dny, tak budeme delat vylety po okoli.

Co znamena ZKUBA? Zkurveny bahno. Jak to vypada? Jeto uplne normalni bahno, kteryho je ale pokolena, zastupuje silnici a vy v tom mate jezdit na motorce. Je to neprijemny? Ano, nakladaky, ktery jezdi proti vam a vypadaji, ze jim to taky nejde uridit vam zvednou tep.

Zitra chceme dojet na Keylong, tam prenocovat a dalsi den pokracovat nekam dal. Asi do Sarcu, nebo nekam za. Treti den bychom meli dorazit do Lehu odkud se zase ozvem.

Zdravime vsechny do Prahy. Pocasi tu mame krasne, ale zitra bude prituhovat prvni zitrejsi prusmyk je 4000 m.n.m.

V Kalce jsme se bohuzel nedostali do vlaku do Shimly, protoze byl plny, tak jsme sli do mesta (vesnice?) hledat autobus. Autobus jsme nasli za chvilku a za 3 hodinky byli v Shimle. Autobus nas vyhodil na velkym nadrazi, tak jsme rovnou zjistovali jak to vypada s listkama do Manali. Hned jsme meli v ruce listek na nocni bus do Manali. Bus odjizdel v 7 vecer a cesta mela trvat 9 az 15 hodin, nebo dele.

Nakonec jsme dorazili do Manali po trinacti hodinach cesty vcera asi v 8 hodin rano. Po ceste jsme byli docela zlikvidovany, tak jsme nasli hotel a sli odpocivat. Dnesek travime take odpocinkove. Trochu se prochazime po Manali a koukame kde schrastit nejakou motorku abychom mohli vyrazit nahoru na Keylong a dale do Lehu.

Zitra se jeste ozveme a predpokladame, ze v utery vyrazime do Lehu.

Dneska jsme si uzili posledni den v Darjeelingu, udelali si vychazku do centra Tibetskych uprchliku, nakoupili nejake jelenoidy a pripravujeme se na zitrejsi cestu. Rano vyrazime nazpatek dolu do Siliguri a odtud nam po poledni jede vlak. Cesta to bude dlouha, protoze vlak jede 24 hodin do New Delhi. V Delhi se ani neohrejem a pokracujem vecernim vlakem do Kalky, odkud budeme rovnou pokracovat do Shimly. V Shimle zustaneme jen pres noc a rano budem pokracovat do Manali odkud se snad povede ozvat.

Doufame, ze se nam za ty 4 dny co tu stravime povede tuhle velehoru alespon zahlednout. Dneska se chceme porozhlednout po meste a zistit jestli je mozne pujcit si tady motorku a zitra bychom se radi podivali trosku po okoli a na cajove plantaze.

Jeste se z Darjeelingu urcite ozveme.

Dneska spime v Kakarvite a zitra prejdeme do Indie a ozveme se z Darjeelingu.

Cesta byla zase dlouha. Autobus odjizdel v pul pate rano a misto jsme dorazili asi v sedm vecer. Cestou jsme menili jednou kolo a jedno nas naboural nakladak. Nedobrzdil a narazil do nas ze zadu. My jsme mohli pokracovat dal, protoze autobus byl celkem v pohode. Nakladak dopadl hure, mel pomerne vyrazne celni vetrani a prestal mu fungovat klakson. Ale vubec nikomu se nic nestalo.

Dekujeme za podporu a zitra se ozveme z Darjeelingu.